Beseda v Olomouci 3.3.2020

V úterý 3.3.2020 jsem byla pozvaná na Besedu (nejen) s lidmi s hluchoslepotou, kterou pořádala Asociace studentů speciální pedagogiky při UPOL, díky Lucii Hlaváčkové. Na Besedě vystoupili docent Langer, tajemnice a členové Klubu přátel červenobílé hole.

Byla to moje premiéra. Poprvé jsem veřejně mluvila o mém Usheru. Byla jsem velmi nervozní. Dobrovolně jsem podstupovala něco, co jsem tak bytostně celý život nesnášela - a to vystupovat před skupinkou lidí :-) Ale už uběhlo pár let od mého studia, moje sebevědomí mělo čas dozrát, měla jsem čas sama se sebou pracovat. A to se vyplatilo. Tato nabídka, abych mluvila veřejně o svém problému přišla včas. Zvládla jsem to a dokonce jsem se bavila i já.

Přišla jsem na řadu jako poslední. Nejdříve mluvil pan docent Langer o hluchoslepotě celkově, poté převzala slovo Ota Pačesová, tajemnice Klubu přátel červenobílé hole a pak my, členové Klubu.

Mluvila jsem o tom, jak to všechno začalo... Jak to pokračovalo... a jak je to teď. Studenti se nás ptali na dost věcí. I zajímavých :) Myslím si, že jsme si to užili všichni, my jako přednášející, i studenti.

Zase jsem popošla o krůček dopředu - už se nebudu tolik stresovat, když budu mít o Usheru vyprávět více lidem naráz. Čeká nás workshop v MZK v Brně.

A Beseda dala něco i mně. Poznala jsem další statečnou kolegyňku s usherovým syndromem. Zítra se máme sejít a poznat se. Třeba se budeme podporovat navzájem! Jsem zvědavá a moc se těším.

Pak jsem se seznámila se slečnou, věkově stejně jako já, která si životem nese těžkou slabozrakost. Po besedě jsme si chvíli povídaly, poté jsme si psaly na messengeru a vyměnily si životní starosti i radosti :)

Takže vlastně nejen že jsem měla předat něco já, ale získala jsem hodně i já. :-) To je prostě skvělé!

Na této besedě jsem se snažila držet dvou hesel:

"Nedovol, aby Tě strach z prohry vyřadil ze hry!" a "Jak se chováš ty k sobě samé, tak se k Tobě budou chovat ostatní."

L.